Umění žít své sny

Vaření – příprava nebo průprava k naplnění nějaké naší potřeby (citové, tvůrčí apod.). Přeměna nestravitelného ve stravitelné, abychom se zasytili nebo získali motivaci (energii) k naplnění nějakého cíle. Viz též: Jídlo; Povolání (kuchař); Těhotenství.

Vděčnost – uznání, poděkování. Viz též: Láska; úcta.

Veřejná doprava – společná cesta s druhými („jedeme v tom všichni“), vztah se skupinou, cíle a hodnoty komunity. Nutnost přizpůsobivosti; nižší společenský status; úspornost; ekologický aspekt. Viz též: Autobus; Nehoda; Vlak; Vozidla; Zmeškání.

Vězení – nedostatek příležitostí k rozvinutí svého plného potenciálu kvůli překážkám, které jsme si vytvořili: vzorce chování, posuzování co je dobré a co špatné apod. Potřeba trestu, pocity viny. Viz též: Cela; Past; Povolání (policista).

Vina – selhání, nekompetentnost, nesplnění něčích očekávání. Potřeba přijmout zodpovědnost za to, co jsme učinili, ale oprostit se od toho, za co nemůžeme. Viz: Hřích; Kněz; Kostel; Oběť; Vykoupení; Zpověď.

Víno – viz: alkohol.

Víra – protipól strachu, smíření, důvěra. Může být i slepá – pak zvažte demagogie, fanatismus, podřízenost, manipulaci. Viz též: Naděje.

Vlak – prostředek k dopravení se na místo určení obvyklou, vyjetou (generacemi vyšlapanou) cestou (po „vyjetých kolejích“), předpokládaná cesta s pevným, neměnným, předem daným průběhem (jízdní řád). Omezený výběr možností volby, zajížděk či zkratek. Viz též: Veřejná doprava; Vozidla; Zmeškání.

Vlasy – vnitřní síla, utváření imidže (toho, jak chceme na druhé působit), rozhodování o sobě sama. Viz též: Povolání (kadeřník).

Vlevo – podvědomí (pocity a instinkty), pasivita, přijetí. Minulost (směr proti směru hodinových ručiček). Viz též: Volba; Vpravo – Vlevo.

Vloupání – něco si vynucuje, abychom tomu věnovali pozornost, chce nás o něco připravit (třeba aby se udělal prostor novému), průnik nežádoucího vlivu, manipulace, znásilnění (viz). Viz též: Zločin.

Voda – emoce, pocity, „hnutí mysli“, citový život a potřeby. Blíže viz: Živly.

Vojsko – viz: Armáda; Válka; Zločin.

Volba – nutnost rozhodnutí, výzva k přehodnocení, zaujetí stanoviska (resp. opačného postoj. Obecně volíme mezi láskou (přijetím) a strachem (odmítání, obranou), mezi svobodou (samostatností) a uvězněním (závislostí), mezi silou (zodpovědností) a pocitem bezmoci (oběti). Blíže viz: Směry. Viz též: Boj; Nenávist.

Vozidla a dopravní prostředky – pomoc při pohybu nebo transportu vpřed, na místo určení, kam potřebuji, po cestě života. Individuální (auto, kolo) či kolektivní (autobus, vlak). V jakém živlu je „jako doma“ (srovnej individuální osobní temperament podle živlů - viz): po zemi (auto, chůze - viz), po vodě (loď - viz), ve vzduchu (letadlo - viz), je poháněný ohněm (raketa - viz, vzdušný balón)? Viz též: Autobus; Člun; Chůze; Jízda; Kolo; Let; Náklaďák; Parník; Plavba; Veřejná doprava; Vlak.

Vpravo – vědomá akce, činnost, racionalita. Budoucnost (směr pohybu hodinových ručiček). Viz též: Směry; Volba; Vpravo – Vlevo.

Vpravo – Vlevo – nutnost volby mezi vědomým činem, provedením změny nebo trvání na svém rozhodnutí (vpravo - viz) a mezi aktivizací ženského principu: přijetí, smíření, vyrovnání se s osudem (vlevo viz), resp. mezi pokračováním (budoucnost) a rezignací (minulost). Viz též: Směry; Volba.

Vpřed – k čemu se blížíme, resp. co se přibližuje k nám, symbolizuje to, čemu potřebujeme věnovat pozornost, něco co (si) nás přitahuje (závislost?), pohyb do budoucnosti, k naplnění cílů (pokud víme, kam jdeme). Viz též: Blížit se; Pomalu; Přešlapování; Směry; Volba.

Vpřed – Zpátky – pohyb mezi budoucností a minulostí. Viz též: Směry; Volba; Vpřed; Zpátky.

Vražda – zoufalý pokus řešit něco krajním prostředkem, protože nevíme jak jinak. Viz též: Alkohol; Agresivita; Sebevražda.

Vrch – Viz: Hora.

Vyčkávat – spoléhání na druhé, na okolnosti, nesamostatnost. Ale též potřeba trpělivosti k dozrání. Viz též: Čekat.

Vydírání Viz též: Zločin.

Východ – očekávání, začátek, prosazení. Blíže viz: Světové strany.

Výkaly – viz: Fekálie.

Vykoupení – Viz též: Hřích; Chrám; Kněz; Kostel; Oběť; Vina; Zpověď.

Výplata – sebehodnocení. Kolik dostáváme za vykonanou práci je měřítkem toho, jak hodnotíme sami sebe a jak nás hodnotí druzí. Viz též: Banka; Peníze; Splátky; Šek.

Vysoko – potřeba nových podnětů a inspirace, lehkost, ale i ztráta kontaktu s realitou, povyšování. Viz též: Nahoru.

Výtah – jízda s pomocí něčeho silnějšího, mimovolního nahoru či dolů po cestě našeho života. Nahoru: snaha získat nadhled nad situací, nadšení, nová inspirace, únik z úzkostí a života dole (pudy, sebedůvěra, strach ze selhání, nenaplnění očekávání, pocity neschopnosti, bezmoci apod.). Dolů: realističtější přístup, zklamání, selhání, nenaplnění úkolu (zkoušky), cesta zpátky za účelem vybudování pevnějších základů, pád (viz). Viz též: Dům; Hora; Chrám; Nahoru – Dolů; Schody; Žebřík.

Vzdalovat se – završení záležitosti, ale i ignorování, přehlížení, otáčení zády, vyhýbání se něčemu, odmítání. Viz též: Blížit se; Loučení; Odcházet; Skrývat se; Zmizet.

Vzduch – myšlení, komunikace, navazování kontaktů, společnost. Blíže viz: Živly. Viz též: Bouře; Létání.

Vzhůru – povznesení, nadhled, naděje. Viz též: Nahoru.

Vznášedlo – prostředek pohybující se nad vodou (emoce, citový život - viz), ale ve vzduchu (myšlení, komunikace - viz), sloužící k přechodu na druhý břeh, jinam (viz: Řeka). Viz též: Let; Plavba; Trajekt; Vozidla.

Vzpomínky – něco z naší hluboké paměti, co je potřeba dořešit, náš dávný problém. Naše psychika si pamatuje všechno, co jsme kdy (i v tzv. minulých životech) prožili, co jsme si kdy mysleli, cítili, co naše smysly zaregistrovaly, i když jsme si to nemuseli uvědomit (odtud předtuchy, „prorocké“ sny apod.). Viz též: Zapomínání.